Jerryho svět

Nedávno jsem byl upozorněn na GIGA akci, která umožňuje zakoupení využitelného tabletu. Důvod, proč toužím po dalším elektronickém krámu do mé sbírky (kromě desktopu, netbooku a mobilu), je možnost četby elektronických knížek. Pokud by někdo z čtenářů náhodou věděl o funkčním JAVA prográmku na čtení elektronického textu (v jakémkoliv formátu) pro Samsung B2100, prosím, urychleně mě kontaktujte, ušetříte mi tisíce korun :)

Zmiňovaný tablet je z mnoha hledisek srovnatelý s iPod Touch. Cenově odpovídá druhogeneračnímu repasovanému iPodu prodávanému přímo Applem s roční zárukou a cenou okolo $ 200. Kapacita paměti v případě 32GB verze rovněž nijak tablet nezahanbuje, podporuje totiž SDHC karty až do shodné kapacity 32GB (o podpoře paměťovek v této oblasti si mohou jablíčkáři nechat snít). Konkrétní hardwarovou specifikaci asi jen tak neporovnáme, poněvadž rčení "prodávat zajíce v pytli" tady Apple vyznává jako svou ústřední strategii.

VS

Problémem zde zůstávájí rozměry, repsektive váha. Půldruhého centimetru tlustou placičku s 189 x 133 mm asi jen tak do nějaké kapsy nenacpete a i pokud ano, 420 gramů Vám pravděpodobně proděraví kapsáče. Na druhou stranu na větší obrazovce se bude zcela jistě pohodlněji číst i surfovat přes wi-fi, i když možná na úkor výdrže baterie.

Co je pro mě však zatím nejvíc rozhodujícím aspektem, je nemožnost kopírování souborů do iPodu. Novější iPody se údajně ani nezobrazují jako Mass Storage zařízení, hlavně kvůli znemožňování vývoje alternativního otevřeného OS. Prostě cokoliv si přejete nahrát do iPodu, musíte to udělat přes komerční software, uživit všechny jeho vývojáře, manažery a jejich rodiny, musí Vám to schválit Steve Jobbs a ještě si za to namastí kapsu.

Je to jakoby Vám prodali hračky a pak Vám na pískovišti zakazovali a přikazovali, jak si s nimi hrát. Apple zde tedy prakticky plní roli manažera hraní na pískovišti. A sponzorovat svými penězi tyto sofistikované techniky manipulace chování zákazníků se mi ani trochu nechce.

linkuj.cz vybrali.sme.sk